Rozhovor pro Médiář.cz

Nový šéf ČTK Jiří Majstr: Světovou zpravodajskou agenturou je dnes i Twitter

„Kazatelský postoj médií už je nenávratně pryč a všichni se tomu musíme přizpůsobit,“ říká nový ředitel České tiskové kanceláře Jiří Majstr. Vedení agentury se ujme 10. června, na šest let.

Co zahrnuje plán, s nímž se ujmete šéfování České tiskové kanceláře?

Zdůrazňuju, že do funkce nastoupím 10. června, do té doby zůstává generálním ředitelem Milan Stibral.

Základním kamenem mé vize je, že zpravodajství ČTK musí být nestranné, spolehlivé, pravdivé. Agentura musí být politicky nezávislá a být tak vnímána – to jsou dvě důležité a ne zcela identické věci. Současně se musí přizpůsobovat potřebám svých klientů, protože sice funguje podle zákona, ale všechny peníze získává obchodní činností, nemá narozdíl od ostatních veřejnoprávních médií k dispozici výnosy z kvazidaní.

Současný svět sociálních sítí a mobilních přístrojů vyžaduje od agentury, aby byla daleko víc partnerem, než pouhým dodavatelem, a to jak klientům, tak veřejnosti. Kazatelský postoj médií už je nenávratně pryč a všichni se tomu musíme přizpůsobit. Chci, aby se vědělo, jak a proč se v ČTK rozhodujeme, chci procesy otevřít.

Jak?

Máme třeba etický kodex, zveřejnit ho je naprostá maličkost. V kandidátském projektu jsem ale prezentoval i etický panel, lidí, kteří rozumí zpravodajství, médiím, kteří by byli převážně zvenčí – ale počítám i se zástupci redaktorů – a dodávali by zasvěcený pohled na to, jak tvoříme. Chci inkorporovat do „Četky“ cizí těleso, které by nám pomohlo pracovat lépe.

Měli by řešit i spory, stížnosti od čtenářů, jako třeba etický panel České televize?

Ne, to je výsostná kompetence rady. Podobalo by se to spíš čtenářským ombudsmanům, známým z anglosaských novin. Samozřejmě ale, že ČTK má marketingové i jiné mechanismy, jak zjišťovat potřeby klientů, ty budeme používat dál.

Kdo v panelu zasedne?

Nebudu jmenovat, ještě jsem s dotyčnými nemluvil. Budou to ale ti, kdo mají takové renomé, že bude jasné, že svými verdikty nekryjí případná špatná rozhodnutí generálního ředitele.

Výroba zpráv se zrychlila a zmnožila vlivem internetu. Na výsostném poli jejich produkce agenturám začaly konkurovat zpravodajské portály novin i televizí. Jak chcete agenturám vrátit zpátky jejich výhodu?

Nechci, to je tsunami, nejsem Srí Lanka nebo Indie, abych ji zastavoval. To je skutečnost. Twitter je dnes svým způsobem světová agentura, výstřižková služba. A to nemůžu zastavit, nemám na to, abych měl pět tisíc redaktorů, v každém koutě republiky. Mohu toho naopak využívat. My čeští novináři velmi málo těchto nástrojů využíváme.

Jak třeba jde sociální sítě využít?

Například pro služební cesty. Jako londýnský zpravodaj ČTK jsem jel psát o referendu v Irsku a prostřednictvím Facebooku jsem si našel představitele různých zájmových skupin, které k tomu vystupovaly. Rychle jsem si tak sjednal program na několik dní dopředu. Twitter je výstřižková služba, jak jsem říkal. Důležité je nesnažit se vrátit dějiny na začátek 20. století, ale vzít skutečnost, jak je, a snažit se ji využít.

Co mohou nabídnout agentury navíc?

Spolehlivost. Když něco vydá, u slušné agentury se to považuje za ověřené. Agenturní služba je taková, kterou si u ní společně předplácejí média, aby ušetřila náklady. Že to historicky bylo zpravodajství, neznamená, že příštích sto let bude jenom to. Služby analytické, technologické, přizpůsobení obsahu tabletům, to všechno se dá rozvíjet. Zpravodajství ČTK je dnes už vnitřně provázané, každá fotka ví, k jakému patří textu…

Na webu jste ve schizofrenní situaci: svůj servis prodáváte, a zároveň ho dáváte zadarmo na Českých novinách a souvisejících webech. Není to kanibalizace?

Ne. Uvnitř Četky je o tom věčná debata, a 10. června neskončí, neboť naším primárním obchodním modelem je prodej zpravodajství, nikoli prodej inzerce. Zprávy, které jsou na Cn.cz, jsou v podstatě zadarmo i jinde, na velkých zpravodajských serverech. Tím, že bychom České noviny zavřeli, se objem zpravodajství dostupného zdarma nezmenší. Výhoda Českých novin je, že nabízejí pouze zpravodajství, žádné komentáře.

Něco vás ale provoz webů stojí.

Na sebe si vydělají, z inzerce. A stejně bychom museli investovat do propagace.

Čili to pojímáte jako marketing obsahem.

Řekněme. Je to jeden z cílů.

Jste pro privatizaci ČTK?

Management ČTK nemá do těchto rozhodnutí hovořit. To jsou rozhodnutí politická, na úrovni vlády. Pokud si ta vyžádá odborný názor, bude naší povinností jí ho dát, ale je nepřijatelné, abych říkal, jaký má mít ČTK statut.

Vláda ale bude stavět právě na podrobných podkladech od vedení agentury. Navíc váš předchůdce Milan Stibral říkal, že ideální by bylo agenturu prodat jejím hlavním klientům, médiím, jako je to třeba v Německu. Nebo v Česku v případě distribuce tisku. Souhlasíte?

Oceňuju vaši snahu, ale není mou rolí, abych takto radil vládě.

I mezi kritérii volby ředitele určitě bylo, jak se kandidáti stavějí k privatizaci.

To je rozhodnutí, které je – řekl bych – o několik platových tříd nade mnou. Rozhodnutí mohou být tři: nechat to, jak to je, změnit zákon o ČTK, anebo agenturu privatizovat.

To, že je forma ČTK stále veřejnoprávní, limituje agenturu v jejím konání?

V určitém ohledu ano, nemáme dělat některé věci. Produkovat kvalitní zpravodajství nám to samozřejmě nebrání.

Vám se ve čtvrtek poštěstilo, že jste byl nejen zvolen, ale také jmenován. Radimu Hrehovi se to předloni nepodařilo, byl zvolen 4 ku 3 hlasům, ale ne jmenován a dodnes se soudí, že je novým šéfem ČTK on. Jak to ovlivní fungování vás ve funkci?

Doufám, že to soud co nejdřív rozhodne, podle toho se zařídím. Ale jsem připraven funkci vykonávat, to bych jmenovací dekret ve čtvrtek nepřevzal.

Nebude mít na výkon vaší funkce, respektive na vnímání agentury odbornou veřejností dopad fakt, že jste byl v 70. a 80. letech členem KSČ?

Toto rozhodnutí jsem svěřil do rukou Rady ČTK, která mou minulost zná. Bylo na ni, aby zhodnotila, zda má práce od 1. ledna 1990 jí dává dostatečnou záruku. A pokud to udělala, beru to v ohledu, o kterém hovoříte, jako velký závazek. Budu se snažit, aby bylo naprosto zřetelné, že agentura funguje nezávisle, nestranně, pravdivě. A že tato část mé minulosti v tom nehraje a nesmí hrát žádnou roli.

Můžu vědět, proč jste se tehdy rozhodl do strany vstoupit?

Důvodů bylo víc, žádné lidské rozhodnutí, zvlášť takhle velké, nemá jen jediný důvod. Není to část minulosti, na kterou bych byl hrdý, ale jde se mnou a já považuju za čestné to zveřejňovat, aby se to vědělo.

A důvod? Souviselo to s prací, s kariérním postupem? Předpokládám, že jste byl členem stranické buňky právě v ČTK.

Četka byla a je mým jediným zaměstnavatelem, ale takto hluboko do historie bych se vracet nechtěl. Považuju za důležité, aby se to o mě vědělo, aby lidé, kteří budou mě i ČTK hodnotit, tuto informaci měli, a pokud to v jejich hodnocení bude hrát roli, nemohu s tím nic dělat, protože k mé minulosti to patří.

Před listopadem 1989 jste působil jako zahraniční zpravodaj. Byl vstup do strany podmínkou, abyste takovou funkci tehdy mohl vykonávat?

Byl jsem tehdy velmi mladý a nevím, jestli všichni zpravodajové byli členy KSČ nebo ne. Já už jsem byl, takže jsem to z tohoto pohledu neřešil.

Ta otázka je principiálnější, než formální členství v nějaké organizaci, byť tato byla podstatná. Tisková agentura tehdy byla klíčovým informačním orgánem socialistického státu, necítil jste jako zahraniční zpravodaj, že dostáváte pracovní pokyny, které vám znemožňují informovat nestranně?

Já byl zpravodajem v Indii, to nebylo v centru zájmu tehdejší informační politiky. Možná by to bylo jiné, kdybych byl ve Velké Británii, ve Spojených státech. Nebo v Sovětském svazu.


Jiří Majstr působí v ČTK od roku 1980

Vizitka Jiřího Majstra (53), kterého včera Rada ČTK jmenovala generálním ředitelem České tiskové kanceláře, s účinností od 10. června

Datum narození: 27. září 1957

Vzdělání: absolvoval Právnickou fakultu UK (doktorát práv) a dokončuje studium MBA v oblasti řízení médií na Bournemouthské univerzitě ve Velké Británii

Současná funkce: od srpna 2008 náměstek generálního ředitele ČTK pro zpravodajství

Kariéra:

  • od roku 1980 zaměstnanec ČTK, jako zahraniční zpravodaj agentury působil v Indii, Spojených státech a Velké Británii
  • v polovině 90. let se podílel na vzniku internetového zpravodajství ČTK
  • v letech 1999-2001 vedl Neris, dceřinou společnost agentury pro internet a nová média
  • v letech 1996-2001 byl zástupcem šéfredaktora slovního zpravodajství ČTK

Rodina: ženatý, dvě děti

Ostatní:

  • o místo generálního ředitele ucházel už v roce 2009, jmenován nebyl, získal tři hlasy ze sedmi
  • spoluautor (s dalším redaktorem ČTK Stanislavem Mundilem) knih Washington do uzávěrky a Washington mezi Seinou a Temží
  • přeložil knihu Joanne Quigleyové o zákulisí Reaganova Bílého domu Co řekly hvězdy
  • před rokem 1989 byl členem KSČ, od té doby bez stranické příslušnosti
  • zastupoval ČTK na jednáních Evropské aliance tiskových agentur (EANA) a pracoval v její komisi pro ochranu autorských práv
  • je spoluautorem zásad agenturní žurnalistiky uplatňovaných v ČTK
  • je tvůrcem koncepce reformy ČTK uskutečňované od roku 2008
  • je spoluautorem publikace ČTK včera, dnes a zítra (1998)

Autor: Ondřej Aust, Médiář.cz 11.3.2011